Proč býváme po návratu do pracovního procesu náchylnější k nachlazení? Přečtěte si rozhovor s imunologem MUDr. Peterem Mikoláškem z Kliniky dětských infekčních nemocí Dětské nemocnice FN Brno.
Proč jsme po návratu z dovolené nebo prázdnin zpět do pracovního a školního procesu často nemocní?
Za vyšším výskytem onemocnění po skončení prázdnin a dovolených stojí více faktorů. Tím nejdůležitějším je určitě stres, který oslabuje náš imunitní systém. Přes prázdniny a o dovolených se vracíme zpátky sami k sobě, k věcem, lidem, činnostem, které nás baví. Zásadně měníme naše fungování, více relaxujeme, více spíme, odpočíváme a při radostných činnostech vypínáme naši přehlcenou mysl ze školních nebo pracovních povinností.
Po návratu z dovolené se sice těšíme, jsme plní energie a entusiasmu, ale vstupujeme do režimu mnohdy s nekomapatibilním tělem. Ranní vstávání, mnohdy nesmyslné povinnosti, opomíjíme sami sebe, čas pro svoje zdraví a psychickou i fyzickou vitalitu. Jíme mnohdy ve spěchu, jídlo, které je po ruce a zasytí nás spíše objemově než obsahově a energeticky.
Jsou zde i další faktory?
Dalším faktorem je kumulace lidí (školy, práce, městská doprava, obchody, nákupní centra). Je zde vyšší koncentrace virů a bakterií, se kterými je náš imunitní systém v kontaktu. Na dovolené mnoho z nás tráví čas venku, v přírodě, na horách, u moře, nebo u vody, jíme v restauracích venku, sedíme na zahrádkách kaváren, děláme venkovní pikniky, chodíme do lesa, jezdíme na kole nebo chodíme na procházky. Tady je o náš imunitní systém sliznic postaráno (čerstvý vlhký vzduch, fyzická aktivita).
Po návratu z dovolené má mnoho z nás při sedavém zaměstnání méně pohybu, více spěchu či povinností. Z venkovního prostředí si sedneme před počítače, uzavřeme se do místností, kanceláří, ordinací, aut, škol, bytů a domů. Tyto prostory bez dostatečné cirkulace vzduchu, okysličení, nízkou vlhkostí a nízkou ionizací vzduchu a s kumulací lidí jsou ideálním místem pro množení mikrobů a dobrým zdrojem pro nákazu.
Jaké nemoci nejčastěji doprovázejí návrat do školních lavic nebo za pracovní stůl?
Nejčastější infekční nemoci po návratu do práce nebo do škol bývají ty respirační. Právě z důvodu změny režimu a prostředí. Z venkovních aktivit se schováme do místností, kde je zcela jiné složení a cirkulace vzduchu, což enormně pociťují naše sliznice dýchacích cest. Při suchém vzduchu vysychají naše sliznice a tím pádem je prostup pro bakterie a viry snazší.
Z neinfekčních onemocnění po návratu z dovolených se vrací bolesti zad a končetin z tělesné neaktivity při sedavých profesích, migrény, únavový syndrom a další.
Co má největší vliv na lidskou imunitu?
Lidská imunita je komplexní, víceúrovňová a propojená se všemi systémy. Proto nelze vypíchnout jedinou věc, co nejvíce ovlivňuje náš imunitní systém. 70 % našeho imunitního systému (našich imunitních buněk) je ve střevě, kde máme v naší mikroflóře více bakterií, než má naše tělo vlastních buněk. Hmotnost naší mikroflóry se odhaduje až na 1,5 kg a obsahuje více jak 1000 druhů bakterií. Složení naší mikroflóry je zásadní nejen pro náš střevní imunitní systém. Naše mikroflóra je jeden z nejméně prostudovaných „orgánů“ v našem těle. Její metabolická aktivita je stejná jako metabolická aktivita jater.
Naše mikroflóra se formuje v závislosti na naší potravě, na našem životním stylu, příjmu tekutin, alkoholu, kouření, fyzické aktivitě, je nesmírně dynamická a náš imunitní systém s ní musí neustále „kamarádit“, aby udržel rovnováhu. Faktory, které výrazně ovlivňují náš imunitní systém, jsou jednoznačně: psychické nastavení, tedy zase přítomný psychický nebo i fyzický stres, a strava. Důležitý je i dostatek spánku a odpočinku. V poslední době se rozvíjí nový vědní obor neuropsychoimunologie, který se věnuje propojenosti naší psychiky s neurologickými a následně imunologickými mechanismy.
Jak se liší dětský imunitní systém od „dospělého“?
Dítě se rodí sterilní a imunologicky “naivní“. Proto v těhotenství dostane vyvíjející se plod celou řadu protilátek přes placentu od maminky. Další protilátky dostává dítě z kolostra (tzv. prvotní mléko, které matka tvoří bezprostředně po porodu). Tyto protilátky se můžou u dítěte ze střeva vstřebat, protože ještě není vytvořená dostatečná střevní bariéra.
Další protilátky v omezeném množství dostává kojené dítě z mateřského mléka. Všechny tyto protilátky chrání dítě v prvních měsících života, než si začne tvořit dítě své vlastní. Dál se imunitní systém tvoří na základě prostředí, ve kterém žije, důležité je, jak moc je dítě vystaveno bakteriím, virům, plísním a parazitům. Obecně platí, že imunitní systém dětí je daleko plastičtější a „aktivnější“ než v dospělosti a postupem času vyzrává.
V dětském věku jsou určitá specifika, kdy mnohé onemocnění probíhají daleko mírněji (klíšťová meningoencefalitida, neštovice…) oproti dospělému věku. A zase kontakt s některými infekčními činiteli a průběh onemocnění může být v dětském věku daleko nebezpečnější než v dospělosti.
U dětí je vždy infekční dávka bakterií nebo virů, která je nutná pro rozvoj onemocnění, podstatně menší. Při vývoji našeho imunitního systému není žádoucí sterilita prostředí. Určitá stimulace mikroby je pro správný vývoj dětského imunitního systému doslova potřebná a žádoucí. Občasná nemocnost v dětském věku je tedy fyziologická a běžný výskyt onemocnění respiračních, zažívacích nebo infekčních s kožními projevy v kojeneckém a batolecím věku se v některých nedávných pracích udává až 5 infektů do roka.
Je řada onemocnění, které proděláme jednou v životě (nejčastěji v dětském věku), na základě čeho si náš imunitní systém vytvoří paměťovou stopu v podobě protilátek a když se se stejným infekčním onemocněními dostaneme do kontaktu podruhé, tak jsme chráněni. Proto je nemocnost dětí paradoxně častější než u dospělých, aby si mohl náš imunitní systém vytvořit dostatečnou kompetenci pro dospělý věk.
Jak účinně podpořit imunitu u dětí?
V dětském věku máme vcelku dobře propracovaný vakcinační program, ve kterém jsou zařazeny prevence onemocnění, které můžou probíhat velmi vážně až fatálně a ohrožují děti na životě, nebo způsobují chronické následky. Kdysi ve středověku se dětem do 2 let nedávaly jména pro vysokou úmrtnost v kojeneckém a batolecím věku. Až se dítě dožilo 2 let, tak dostalo jméno. Mnoho dětí umíralo na kojenecký tetanus, záškrt, černý kašel, hemofilové infekce. Nebo měly trvalé následky po infekci virem dětské mozkové obrny.
Tyto nemoci jsou nyní preventované v základním očkovacím schématu. Když se jedná o stimulaci dětského imunitního systému, tak je určitě vhodné otužování, pobyt venku v přírodě, vyvážená, pestrá strava, bohatá na zeleninu, ovoce, vlákninu a harmonický partnerský přístup ve výchově.
Důležitá je i fyzická aktivita, která rozvíjí nejen kosterní a svalový aparát, ale má přesah i na dobře fungující imunitní systém. Občas děti svými častými onemocněními reflektují rodiče. Takže jsou jejich zrcadly. V nefunkčních rodinách, nebo kolektivech děti často trpí, a když nejsou verbálně dostatečně zdatné a silné, tak nám jejich psychickou dysharmonii dávají najevo častými somatickými onemocněními.
A jak ji podpořit u dospělých?
Pro dospělý věk platí pro podporu imunitního systému stejná pravidla jako v dětském věku. Tedy eliminovat stres, dostatek spánku, dostatek fyzického i psychického relaxu, adekvátní denní fyzická aktivita, upravení životosprávy ve smyslu omezení alkoholu, kouření a také výběr stravy, která má pro nás a pro naše zaměstnání, nebo životní styl adekvátní nutriční a energetickou hodnotu.
Vyhýbat se v době epidemií zařízení s kumulací lidí jako jsou nákupní centra, městská hromadná doprava, nebo jiných akcí s větším množství lidí na malém prostoru s nedostatečnou cirkulací vzduchu. Z velké oxfordské studie, kde bylo zahrnuto přes 16 tisíc lidí, vyplynulo, že největším rizikovým faktorem nemocnosti lidí byly mezilidské vztahy. Lidi, kteří měli v pořádku vztahy byly méně nemocní než lidi, kteří měli nějaké mezilidské vztahové problémy.
Můžeme imunitu podpořit i potravinami?
Naše tělo je moudré, nastavené tak, aby bylo schopné z minima vytěžit maximum. Byli lidé, co přežili koncentrační tábory o chlebu a vodě a dožili se v dobrém zdraví mnoho let. Jsou také lidé žijící v arktických oblastech odkázáni jen na omezené zdroje, bez zásadní variability potravin a dožívají se ve zdraví také vysokého věku. Naši předkové měli daleko menší výběr potravy, než máme my a taky se mnozí z nich dožili vysokého věku a v dobré zdravotní kondici.
Takže obecně zavedené termíny, že pestrá strava bohatá na omega 3 mastné kyseliny, stopové prvky, vitamíny, aminokyseliny a mikronutrienty jsou nevyhnutelné pro zdravý život a dobrý imunitní systém, nemusí být až tak zásadní. Každý jaksi vnitřně víme, co nám chutná, co naše tělo “potřebuje“.
Někdo pije denně mléko a nedokáže si představit život bez něj, někdo má po mléčných výrobcích průjem, a tak mléko ani mléčné výrobky celoročně nejí. Někdo nejí ryby, někdo maso, někomu nechutná avokádo… Takže vypíchnout přesné potraviny, které zlepšují imunitní systém by bylo nepřesné. Je to stejné jako určit věci a činnosti, které vám zaručí, že budete šťastní. Někdo má rád operu a relaxuje a medituje při ní, někdo techno a někdo dechovku. Někdo běhá, jiný hraje tenis či cvičí jógu. Asi stejné to bude s jídlem.
Pokud vynecháme fast foody, polotovary, chemicky upravené a masově vyráběné produkty, tak si vzpomeneme, co jedly a vařily naše babičky a maminky. Kde nakupovaly a s jakou láskou nám jídlo připravovaly. Když ho se stejnou láskou budeme připravovat i my pro nás a naše blízké, tak to bude to jídlo, které bude posilovat náš imunitní systém i imunitní systém všech okolo.
Čím si naopak můžeme imunitu pokazit?
Imunitní systém si zahlcujeme právě chemicky upravovanými potravinami. Naše tělo, náš enzymatický systém a ani náš imunitní systém je nezná. Všechno, co sníme, naše tělo musí nějak enzymaticky zpracovat. A existuje mnoho látek (barviv, konzervantů, ochucovadel) přidávaných do potravin, které jsou pro naše tělo nové a neznámé. Nikdo detailně netuší, jak naše tělo s těmito novými molekulami zachází, kde se ukládají, jak se metabolizují a jak se vylučují.
Samozřejmě imunitní systém trpí při užívání alkoholu, kouření, užívání drog nebo i při užívání řady léků. Některé cíleně a některé jako součást vedlejších nežádoucích účinků můžou tlumit náš imunitní systém. Imunitní systém je velmi citlivý i na naše psychosociální prostředí a ladění, takže při nakupení psychického nebo fyzického stresu je i naše imunita pod větším tlakem.
Co vše, kromě posílení imunity, můžeme udělat pro to, abychom návrat do práce nebo do školy zvládli ve zdraví?
Je mnoho činností, které nám dělají radost, které jsou často smyslem života. Každý o těch činnostech ví. Někdo chodí na kávu s kamarádkou, někdo na fotbal, někdo na vernisáž, někdo na aerobic, jiný do posilovny. Každý jsme unikát a máme proto i unikátní vlastnosti, potřeby, schopnosti.
Nejdůležitější ale je zůstat bdělý. Bdělí sami k sobě, k okolí, k lidem. Jen bdělost nás může udržet v tělesném i duševním zdraví. Eliminovat stres, eliminovat práci, která nedává smysl, eliminovat lidi a činnosti, kteří nás vyčerpávají. Vyměnit honbu za penězi, tituly a honbu za sebou samým. Dbát na to, abychom dělali věci, které nám dělají radost, jsou tvůrčí, přispívají nějakým způsobem do celku. Pomáhali ostatním a tím i sobě. Abychom si vybrali školu, nebo zaměstnání, která ladí s naším vnitřním nastavením, prostě abychom dělali to, co nás baví. Abychom dokázali rozpoznat to, co nás oslabuje a našli sílu takové zaměstnání, nebo životní styl opustit a najít to, co nás naplňuje a obohacuje nejen materiálně.
Co děláte pro svou imunitu vy? Dejte nám vědět do komentářů na Facebooku a pokud jste ještě nečetli první část rozhovoru, kde MUDr. Mikolášek vysvětluje, proč vlastně naše imunita při návratu do práce a do školy trpí.
Sledujte nás na sociálních sítích, ať vám neuniknou žádné rady pro zdraví celé rodiny. #tantumfamily